Hysterektomie - co mě čeká?

Hysterektomie, neboli chirurgické odstranění dělohy, se řadí mezi náročnější operace gynekologického rázu.  Ošetřující lékař často tento výkon konzultuje s pacientkou, neboť je nutný jen tehdy, pokud hrozí bezprostřední ohrožení života (rakovina a podobně). Vhodná je samozřejmě i v případě, kdy dochází k nadměrnému menstruačnímu krvácení, které nelze bohužel zastavit jinak než chirurgickým zásahem, případně u myomatózních děloh, které pacientkám přináší přidružené problémy a diskomfort.

Hysterektomie - režim před a po operaci

Odstranění dělohy se může provádět hned několika různými způsoby. Buď abdominálně, tj. řezem přes přední stěnu břišní (tak se děje hlavně v případě, kdy je děloha výrazně zvětšená), či laparoskopicky (tedy drobnými řezy na břiše, kudy se zasouvá kamera a jemné nástroje. Mezi další možnosti patří odstranění dělohy přes pochvu (tj. vaginálně). Rozdíly v těchto technikách jsou značné: klasická otevřená operace "přes břicho" je pro pacientku výrazně méně komfortní, rekonvalescence je delší. Moderní techniky jako laparoskopie mají výrazné benefity, avšak ne každé pracoviště umí výkon touto technikou zvládnout.

Pacientky musí po operaci počítat s jistými omezeními. V první řadě jde o ztížené vylučování moči, otok v místě, kde byl proveden zákrok nebo zhoršení průchodnosti střev. Pokud došlo během operace k větší ztrátě krve, je nutná krevní transfúze. U otevřené operace musíme počítat s delším hojením jizvy, jizvičky po laparoskopii se hojí rychleji.

Rekonvalescence se liší podle druhu operace, u laparoskopie je výrazně rychlejší. Po ní lze pokračovat v dosavadním životě takřka bez omezení, pacientky se však často nějakou dobu nemohou srovnat se ztrátou dělohy, kterou považují do jisté míry za symbol své ženskosti. Vyrovnání se s nastalou situací pak, hlavně po psychické stránce a v případě mladších žen, samozřejmě nějakou dobu trvá a není od věci se obrátit na psychologa, máte-li výrazné psychické problémy.

Na kvalitu sexuálního života nemá tento chirurgický zákrok obvykle pražádný vliv, některé pacientky ale mohou pociťovat snížení pohlavní touhy (pokud byly odňaty při zákroku i vaječníky). Ošetřující lékař by měl také pacientku upozornit, že se pohlavní styk důrazně nedoporučuje zhruba ještě šest týdnů po operaci, byť by se mohlo zdát, že je navenek již vše zdánlivě v pořádku.